Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ruská idea po rozpadu SSSR. Proměny geopolitických představ V. Putina
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
V této diplomové práci zkoumám, jak se po rozpadu Sovětského svazu proměňovaly geopolitické představy o dalším vývoji Ruské federace, a jak na tuto diskusi následně navázal režim Vladimira Putina. Pomocí ruského politického a geopolitického myšlení dokládám, že klíčové otázky, na které si ruská elita (ať již inteligence nebo představitelé vládnoucí vrstvy) za posledních dvě stě let pokoušela najít odpovědi, zůstávají stále aktuální a formují společenskou debatu i charakter budovaného státu: jedná se například o otázku, do jaké míry by Rusko mělo být otevřené cizím vlivům, jestli představuje evropskou, asijskou či jedinečnou civilizaci, a jestli má ruský národ výjimečné, mesianistické poslání, kterému musí svoji existenci podřídit. Různé geopolitické školy nabízely postupně různé - navzájem protikladné - odpovědi na tyto otázky. Nejprve tedy představuji historii hledání ruské ideje, a následně zejména s pomocí projevů a článků pronesených a napsaných Vladimirem Putinem argumentuji, že žádná z těchto geopolitických koncepcí sama o sobě plně nevysvětluje, jakým směrem se ubírá dnešní Rusko, ale že ve svém souhrnu mohou do určité míry vysvětlit postupné názorové proměny Putinovy rétoriky i politiky. Zatímco dříve vznikaly geopolitické školy celé generace, a jejich vznik mnohdy vycházel ze zásadních...
The shaping of Russia's Arctic strategy
Fritzen, Johan ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Utváření ruské arktické strategie Abstrakt Dramatické a rychlé změny v geografii Arktidy způsobují klimatické změny: Led v Severním ledovém oceánu ustupuje a zanechává za sebou zdroje a námořní cesty, které byly tradičně pro člověka nedostupné. To potenciálně vede ke konfliktu mezi pobřežními státy, které mají v regionu překrývající se nároky na zdroje, různé formy státnosti a odlišné bezpečnostní priority. Změny jsou nejsilněji pociťovány v Rusku, které investuje do arktické infrastruktury, aby umožnilo těžbu ropy a zemního plynu a navíc pomalu otevírá mezikontinentální obchodní cestu podél svých severních břehů. Těžba v Arktidě je prostředkem ke zvýšení hospodářského výkonu a námořní cesta do Asie zajišťuje diverzifikovaný trh, který se pravděpodobně nezapojí do obchodních sankcí ve stejném rozsahu jako Evropa. Tání arktického ledu má důsledky i v oblasti obrany: ruské arktické pobřeží, tradičně chráněné před invazí ze severu zamrzlým oceánem, se stává vystaveným cizím mocnostem. To vyvolalo posilování ruské armády v regionu a inspirovalo její sousední arktické státy, aby zvážily svou regionální obranu nikoliv jako reakci na změněné klimatické podmínky, ale na rétoriku a činy Ruska. Jak ekonomická flexibilita plynoucí z arktického exportu, tak posílený vojenský postoj podporují ruský cíl multipolárního...
Proměny světového řádu a humanitarismus
Kárník, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá historickým vývojem humanitární pomoci na pozadí změn světového řádu. Prvním cílem je srovnat klasický humanitarismus Červeného kříže s tzv. novým humanitarismem, který se zrodil v čase nigerijské občanské války v letech 1967-1970. Druhým cílem práce je ukázat, že ačkoliv bývá nový humanitarismus prezentován jako popření klasického humanitarismu a jako jeho historicky dokonalejší forma, při hlubším přezkoumání zjistíme, že dilemata, kterým obě hnutí čelila ve vztahu k politické moci, jsou si podobná. Překročení historického horizontu teze o období "konce dějin", ve kterém nový humanitarismus dosáhl svého vrcholu, a diskuze o možné budoucí podobě světového řádu nám následně na základě tohoto srovnání umožní formulovat základní tezi práce - vývoj humanitarismu by neměl být nahlížen teleologicky a lineárně, ale jako nekončící proces, ve kterém jak klasický, tak nový humanitarismus balancují ve vztahu k politické moci mezi striktním legalismem, který může vést k morálnímu pochybení, a přepjatým moralismem, který může vést k popření jeho základních principů. Klíčová slova: klasický humanitarismus, nový humanitarismus, lidská práva, světový řád, Červený kříž, Lékaři bez hranic

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.